|
|
Disociační chování huminových kyselin
Karbanová, Kateřina ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové látky jsou látky přírodního původu a tvoří nejkvalitnější složku huminových látek. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Chovají se jako slabě kyselé polyelektrolyty s doposud ne zcela přesně popsanou strukturou. Jejich rozpustnost je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší pH, tím vyšší je i jejich rozpustnost. V kyselinách jsou prakticky nerozpustné. Bakalářská práce se zabývá studiem disociačního chování huminových kyselin. Disociační konstanta huminových kyselin je stanovována třemi různými metodami – konduktometrickou, spektrofotometrickou a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Na základě získaných výsledků jsou výsledné metody porovnávány.
|
|
|
Využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu
Viktorinová, Jana ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou přírodní látky patřící do skupiny huminových látek. Vznikají převážně rozkladem rostlinných zbytků. Jsou obsažené v půdách, rašelinách, sedimentech, mladých uhlí, vodě a dokonce i ve vzduchu. Huminové kyseliny jsou jen částečně rozpustné ve vodě a s rostoucí hodnotou pH stoupá jejich rozpustnost. Diplomová práce se zaměřuje na využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu. Tato metoda se převážně používá pro stanovení stopové koncentrace analytu. Tato práce je zaměřena na stanovení kyselosti pomocí potenciometrické titrace a dále na stanovení disociační konstanty pomocí chronopotenciometre společně s měřením pH připravených vzorků.
|
|
|
Studium acidobazických a elektrolytických vlastností hyaluronanu v roztoku
Suchá, Šárka ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem acidobazického a elektrolytického chování roztoků hyaluronanu při různé iontové síle. Acidobazické chování hyaluronanu bylo studováno pomocí acidobazických titrací, které byly prováděny dvěma různými způsoby, kyselou a zásaditou acidobazickou titrací. Z výsledků acidobazických titrací byly vyhodnocovány disociační konstanty při různé iontové síle při nulovém stupni disociace a při 50% stupni disociace. Výsledné disociační konstanty získané z kyselých acidobazických titrací se pohybovaly mezi hodnotami 3,0 a 3,6. Disociační konstanty, které byly získány ze zásaditých acidobazických titrací, nemají velkou vypovídací hodnotu, protože jejich hodnoty jsou daleko vyšší, než byly očekávané hodnoty. Aby bylo acidobazické chování roztoků hyaluronanu kompletní, byla provedena studie degradace hyaluronanu při acidobazické titraci. Elektrolytické chování roztoků hyaluronanu bylo studováno pomocí konduktometrických titrací ve třech různých prostředích.
|
|
|
Disociační chování přírodních biokoloidů
Karbanová, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium disociačního chování přírodních biokoloidů, a to konkrétně huminových kyselin a fulvinových kyselin. Huminové a fulvinové kyseliny jsou přírodní, heterogenní, vysokomolekulární látky, které se chovají jako slabě kyselé polyelektrolyty a mají složitou doposud ne zcela přesně popsanou strukturu. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Jsou součástí půd, vod, rašelin, sedimentů nebo uhlí. Rozpustnost huminových kyselin je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší je hodnota pH, tím větší je i jejich rozpustnost. Fulvinové kyseliny jsou dobře rozpustné v celém rozsahu pH. Cílem této diplomové práce je stanovit disociační konstanty u pěti druhů huminových kyselin a čtyř druhů fulvinových kyselin, které byly izolovány z různých přírodních zdrojů, a které byly zakoupeny od společnosti IHSS. Disociační konstanty byly stanovovány pomocí metody konduktometrické a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Metoda UV-VIS spektrofotometrie byla v této práci použita k charakterizaci kvality huminových a fulvinových kyselin.
|
|
|
Elektrochemické studium rozkladu přírodních barviv používaných na uměleckých památkách
Ramešová, Šárka ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V této práci byla studována oxidace quercetinu (3,3',4',5,7- pentahydroxyflavon) a luteolinu (3',4',5,7-tetrahydroxyflavon). Tyto intenzivně barevné polyfenolické látky patří do skupiny přirozeně vyskytujících se sloučenin flavonoidů. Studie se týká analýzy produktů rozkladu původních barev. Produkty rozkladu vzniklé během procesu stárnutí mohou být použity jako otisk prstu k určení původní barvy. Degradační procesy flavonoidů byly studovány pomocí elektrochemických metod a UV/Vis spektroskopie ve vodném prostředí. Oxidační mechanismus zahrnuje přenos elektronů spojený s chemickou reakcí a je ovlivněn acidobazickými vlastnostmi quercetinu. Disproporcionační konstanty pK1 a pK2 pro quercetin a pK1 a pK2 pro luteolin byly zjištěny kombinací dvou nezávislých metod: acidobazickou titrací a UV/Vis spektroskopií. Stabilita obou látek významně závisí na přítomnosti kyslíku. Distribuce oxidačních produktů quercetinu ve vodném prostředí v rámci působení kyslíku byla sledována pomocí LC-MS/MS a LC-DAD analýzy.
|
|
|
Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv
Tomanová, Pavla ; Kubíček, Vladimír (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor: Pavla Tomanová Školitel: Ing. Vladimír Kubíček, CSc. Název diplomové práce: Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv Ve své práci jsem měřila disociační konstanty, resp. hodnoty pK, a lipofilitu derivátů dusíkatých heterocyklů, které byly připraveny na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Pro zjištění hodnoty pK jsem využila dvou metod - potenciometrické titrace a spektrofotometrie. Potenciometrická titrace téměř ve všech případech přinesla relativně přesné výsledky, bohužel spektrofotometrické stanovení pK vždy reprodukovatelné nebylo. Disociační konstanty jsem porovnávala jak na základě použité metody, tak i s teoreticky vypočítanou disociační konstantou, kterou jsem získala pomocí počítačového programu ChemDraw Ultra 12.0. Výsledky obou experimentálních stanovení si byly velice podobné a odpovídaly teoretické hodnotě pK. Lipofilita je další základní vlastností léčiv, která se v preklinických zkouškách stanovuje. Charakterizuje afinitu léčiva k vodné nebo lipofilní fázi a tím zásadně ovlivňuje ADMET léčiva v organizmu. Ke stanovení lipofility jsem využila hodnoty kapacitního faktoru naměřené pomocí RP-HPLC na koloně Zorbax Eclipse XDB C18 RRHT 4,6 x 50,0 mm; 1,8 µm. Zjištěné kapacitní faktory...
|
|
|
Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv
Tomanová, Pavla ; Kubíček, Vladimír (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor: Pavla Tomanová Školitel: Ing. Vladimír Kubíček, CSc. Název diplomové práce: Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv Ve své práci jsem měřila disociační konstanty, resp. hodnoty pK, a lipofilitu derivátů dusíkatých heterocyklů, které byly připraveny na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Pro zjištění hodnoty pK jsem využila dvou metod - potenciometrické titrace a spektrofotometrie. Potenciometrická titrace téměř ve všech případech přinesla relativně přesné výsledky, bohužel spektrofotometrické stanovení pK vždy reprodukovatelné nebylo. Disociační konstanty jsem porovnávala jak na základě použité metody, tak i s teoreticky vypočítanou disociační konstantou, kterou jsem získala pomocí počítačového programu ChemDraw Ultra 12.0. Výsledky obou experimentálních stanovení si byly velice podobné a odpovídaly teoretické hodnotě pK. Lipofilita je další základní vlastností léčiv, která se v preklinických zkouškách stanovuje. Charakterizuje afinitu léčiva k vodné nebo lipofilní fázi a tím zásadně ovlivňuje ADMET léčiva v organizmu. Ke stanovení lipofility jsem využila hodnoty kapacitního faktoru naměřené pomocí RP-HPLC na koloně Zorbax Eclipse XDB C18 RRHT 4,6 x 50,0 mm; 1,8 µm. Zjištěné kapacitní faktory...
|
|
|
Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv
Tomanová, Pavla ; Kubíček, Vladimír (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor: Pavla Tomanová Školitel: Ing. Vladimír Kubíček, CSc. Název diplomové práce: Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv Ve své práci jsem měřila disociační konstanty, resp. hodnoty pK, a lipofilitu derivátů dusíkatých heterocyklů, které byly připraveny na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Pro zjištění hodnoty pK jsem využila dvou metod - potenciometrické titrace a spektrofotometrie. Potenciometrická titrace téměř ve všech případech přinesla relativně přesné výsledky, bohužel spektrofotometrické stanovení pK vždy reprodukovatelné nebylo. Disociační konstanty jsem porovnávala jak na základě použité metody, tak i s teoreticky vypočítanou disociační konstantou, kterou jsem získala pomocí počítačového programu ChemDraw Ultra 12.0. Výsledky obou experimentálních stanovení si byly velice podobné a odpovídaly teoretické hodnotě pK. Lipofilita je další základní vlastností léčiv, která se v preklinických zkouškách stanovuje. Charakterizuje afinitu léčiva k vodné nebo lipofilní fázi a tím zásadně ovlivňuje ADMET léčiva v organizmu. Ke stanovení lipofility jsem využila hodnoty kapacitního faktoru naměřené pomocí RP-HPLC na koloně Zorbax Eclipse XDB C18 RRHT 4,6 x 50,0 mm; 1,8 µm. Zjištěné kapacitní faktory...
|
|
|
Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv
Suchý, Miroslav ; Kubíček, Vladimír (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
1. Abstrakt Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Miroslav Suchý Vedoucí diplomové práce: Ing. Vladimír Kubíček, CSc. Název diplomové práce: Fyzikálně chemické vlastnosti léčiv Testovat fyzikálně chemické vlastnosti molekul je během vývoje nových léčiv zásadní. Tyto vlastnosti můžou pomoci porozumět nebo předvídat farmakokinetické vlastnosti nových léčiv při zkoušení in vivo, nebo in vitro. Jedna z těchto fyzikálně chemických vlastností je disociační konstanta (pK). Její hodnota udává "číslo na stupnici pH, kde je právě 50% sloučeniny v ionizovaném stavu". V reálním případě můžeme podle tohoto čísla určit, kde se bude léčivo v gastrointestinálním traktu vstřebávat. V gastrointestinálním traktu se vstřebávají pouze léčiva s disociační konstantou od 3 do 11. Mimo tuto škálu se léčiva nevstřebávají. V této práci představuji experimentální možnosti měření disociační konstanty. Zabýval jsem se dvěma metodami měření ve vodě rozpustných sloučenin. První metoda byla spektrofotometrie a druhá potenciometrická titrace. Zjistil jsem, že potenciometrická titrace je základní metoda, která dává dobré a přesné výsledky. Spektrofotometrická metoda byla na základě mých měření vyhodnocena až jako sekundární metoda, protože při srovnávání výsledků s...
|
|
|
Mikrokalorimetrie jako methoda studia interakcí proteinu s ligandy
Durčák, Jindřich ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Interakce proteinů s vazebnými partnery se vyskytují u všech živých organismů, takřka u každého buněčného procesu. Studium proteinových interakcí proto tvoří významnou část biochemického výzkumu. Ukazuje se, že ještě cennější, než získání rovnovážných konstant těchto dějů, je určení hodnot jednotlivých energetických složek, tedy změn enthalpie a entropie. Pro termodynamickou analýzu vzniku komplexu vazebných partnerů, tedy pro určení hodnot změn entropie a enthalpie, lze využít isothermální titrační kalorimetrii (ITC). Mikrokalorimetrie se tak stává důležitou optimalizační technikou při vývoji nových léčiv, například protivirových látek. Přestože je virus HIV známý přes 30 let, intenzivní výzkum nepřinesl ani vakcínu ani lék, který by trvale vyléčil pacienty. Bylo schváleno již 26 léků, z nichž většina cílí virové enzymy reversní transkriptasu a proteasu. Antiretrovirální léčba brání množení HIV a udržuje v chodu imunitní systém, avšak dlouhodobé užívání vede k resistenci vůči farmakům, která je způsobena mutacemi v cílových proteinech. Jeden z poměrně nových cílů terapeutického zásahu je formování kapsidy při vzniku nových virionů. Při skládání kapsidy dochází k mnoha protein - proteinovým interakcím, které jsou nezbytné při tvorbě infekčních virových částic. Jako účinný inhibitor skládání kapsidy...
|
host ::
RSS.